Vážení,
Nyní si něco povíme o tom, kdo jsou lidé, kteří nám vládnou a proč tomu tak je.
Kdo jsou lidé, kteří stanou v čele jakýchkoliv takzvaně zvolený orgánů? Jsou to lidé skutečně pracovití a lidé, kteří mají zájem na tom, aby všichni ostatní lidé se měli dobře a oni jim pouze sloužili? Nebo jsou to lidé, kteří něco podobného nemají ani náhodou v úmyslu, ale to, co chtějí, je zhola něco jiného?
Lidé, kteří se chtějí prosadit mají velké Ego. To je onen stav v člověku, který ho nutí k tomu, aby on sám byl středobodem pozornosti, aby on sám by tím, ke komu se vše ostatní upírá, a to jak vzhledem k pozornosti, tak i vzhledem k majetku a jinými výsadam.
Takže tento člověk chce a aby byl středem pozornosti ve smyslu politické moci i v tom smyslu, že vše kolem něj se bude dít pouze v jeho prospěch.
On ani náhodou nepředpokládá, že by měl někomu sloučit. On ani náhodou neuvažuje o tom, že lidé, kteří jsou kolem něj, by měly být těmi kdo především musí mít prospěch z toho, že on stanul v čele ostatních. Takovýto člověk chce pouze své výhody. Výhody, které dle jeho názoru mu samozřejmě patří a patří mu proto, protože on je tím, kdo si je umí získat a tím si je i zasloužit.
Takovýto člověk vůbec neuvažuje v tom smyslu, že teprve tenkrát, kdy se všichni mají dobře i on se budem mít dobře, když se všichni mají špatně i on se budem mít špatně. Tato tisíciletá pravda je pro něj naprosto neznámou věcí.
On ví jedinné, že on sám osobně se musí zabezpečit ať vzhledem k postavení, nebo vzhledem k majetku. Všechno ostatní je pro něj vedlejší. Tito lidé jsou těmi, kteří se nejvíce v naší společnosti projevují v tom smyslu, že chtějí být angažování v politických stranách, nebo v politických hnutích, nebo prostě jenom tím, že budou ostatním na očích, budou takzvaně vidět.
Teprve vyšší stupeň člověka, který kultivuje toto Ego do stavu, kterému já říkám JÁ, je schopen tuto základní pravdou nejen akceptovat, ale také žít.
Teprve v tomto vyšším stavu je takovýto člověk schopen pochopit a porozumět tomu, že ve společnosti nemůže být člověk v dobrém postavení tenkrát, když všichni ostatní jsou v tomto společenství špatně, že muže, byt v dobrém postavení jen tenkrát, když všichni ostatní jsou na tom dobře a spolu s nimi i on sám. To nemluvím vůbec o tom, že existuje ještě vyšší stav, v němž takovýto lidé by měli udělat všechno pro to, aby těm ostatním pomáhali, a to bez ohledu na to, jestli budou či nebudou z toho mít jakýkoliv prospěch.
Lidé kolem myšlenkového směru Skutečné demokracie jsou právě lidmi, kteří by měli takto uvažovat. Ne všichni ale, tak skutečně uvažuji. Ani v tomto hnutí ještě nedospěli někteří z nich k tomu, aby vše dělali jenom proto, že budou ostatním pouze ku prospěchu a budou jim pomáhat. I mnozí z nich chtějí mít pocit, že musejí být za své "zásluhy" ocenění a tedy i odměněni.
Přesto i tito lidé již chápou, že současné vedení je na hony vzdáleno tomu, aby se mohlo označovat za vedení vzešlé z lidu, nebo za vedení pracující pro tento lid, jinak řečeno, za demokratické vedení.
Nejenom oni, ale i všichni ostatní lidé už chápou, že se jedná o zcela něco jiného, že se jedná o vedení, která je v rozporu nejenom s demokracii ale s lidskostí jako takovou. A ve své podstatě je zapotřebí ho pouze odstranit a nahradit skutečně lidskym vedením, které bude představovat to, co je zde naznačeno. Tedy skuteřnou neboli opravdovou demokracií.
—————
