Ježíšek pana primátora.
Na Štědrý den jsme mohli vidět ve zprávách primátora Prahy Béma, jak s celou rodinou, před objektivy kamer, rozdává rybí polévku bezdomovcům a … turistům.
Pár dní předtím zasáhly naši zemi arktické mrazy od – 10 až po – 20 stupňů C. O tom, jak takové mrazy přežívají lidé bez domova, v Čechách média neinformují. Probleskla kratičká zpráva o tom, že azylové domy, které ještě zůstaly, všude praskají ve švech. Azylový parník Hermes v Praze ale měl volná místa pořád. Nebere na nocleh totiž každého, například ne cizince a lidi "neupravené". Fakt, že je člověk v přímém ohrožení života, pro příjem nestačí.
V jiných zemích Evropy se staví sociální byty, i byty pro bezdomovce, například ve Vídni. V naší zemi se naopak ruší.
U nás nemá člověk bez domova ani právo na život.
Nevím, kde a jak u nás lidé bez domova přežívají mrazy. Pár mrtvých už našli. Nevím, kolik jedinců či desítek či snad stovek mrtvých budeme nacházet na jaře a v létě, v opuštěných stavbách a lesích, až jejich rozkládající se těla upoutají naši pozornost. Pan Bém ani filmové kamery u toho určitě nebudou.
Volení zástupci na radnicích jsou povinni pracovat ve prospěch občanů, tedy i bezdomovců. Nepodílejí se ale naopak také na této hromadné vraždě, neboť jak jinak by se tato bezcitnost dala nazvat?
A co my ostatní. Jak dlouho ještě budeme tuto bezcitnost trpět, jak dlouho ještě nám naše vlastní nevšímavost dovolí trpět tuto zvůli mocných?
—————
