Dne 9. 3. 2014 jsem se dozvěděl následující informaci. Ruští vojáci pronikli na území Ukrajiny (rozuměj – mimo Krym) a tam provedli zaminování přístupu na Krym pro jedinou možnou spojnici na východě Krymu. Takže vytvořili de facto předmostí, které má význam z hlediska vojensko-strategického.
Tato informace svědčí o velmi výrazné změně postojů Kremlu k Ukrajině, potažmo Krymu. Podívejme se tedy nejen na to, co to znamená, ale pokusme se zhodnotit i celkovou situaci. K porozumění všeho kolem Ukrajiny je nutné se ale také objektivně podívat na situaci těsně před vypuknutím této krize.
Jak to vypadá na Ukrajině? Ukrajina má ve svém čele vládu, kterou vede velmi nepopulární prezident Janukovič. Ano vyhrál volby, ale tyto volby, podobně jako u nás, jsou vlastně podvodem, kterým jsou jen lidé ohlupování. Vzpomeňte na vyhrané volby ODS a TOP09. Tyto strany sestavily vládu pana Nečase, která v době své největší "slávy" dosahovala toho, že 92% lidí v naší zemi jí odmítalo.
Odmítalo "řádně" zvolené vedení?
Ano, odmítalo, protože se ve skutečnosti nejedná o volby, tedy o to, aby si lidé vybrali své zástupce, ale o to, aby v popředí společnosti zůstali osvědčení matadoři, kteří dál povedou společnost v duchu těch, co stojí za nimi. Jestli tam bude Franta, nebo Pepík, je úplně jedno. Oba budou plnit příkazy těch, kdo stojí za nimi. Jeden tak a druhý onak. Současné volby jsou pak pouze tím, že lidem je dovoleno si mezi těmito poskoky vybrat. Mohou si vybrat jednu z nastrčených skupin (politickou stranu) nebo některého z nastrčených kandidátů (volby do senátu), ale nemohou si zvolit svého vlastního zástupce. Podobné volby jsou k ničemu a jsou jen terorem těch, kteří mají ostatní občany pouze za stádo hlupáků, kterým vládnou. Skutečné volby je nutno provádět zespodu a bez politických stran a nastrčených kandidátů. Tento systém má v současnosti nejlíp rozpracovaný myšlenkový směr Skutečná demokracie. Vraťme se ale k Ukrajině.
Na Ukrajině došlo k tomu, že rozhádanosti ukrajinské politické scény využila skupina, která se zhlédla v Putinovi a v jeho dogmatických metodách. Tato skupina se sice opírá o rusky mluvící obyvatelstvo na Ukrajině, které tam bylo nahnáno po velkém hladomoru z třicátých let a které dnes tvoří velmi významnou složku obyvatelstva, ale rozhodně jeho zájmy nehájí, ale jen ho využívá.
Tato skupina lidí kolem Janukoviče se nejenom zhlédla v praktikách Putina, ale začala je i realizovat v praxi na Ukrajině. Režim tak čím dál víc a víc začal přecházet z běžného řízení státu do diktátorského režimu. Jenomže.
Doba se změnila a Ukrajina není Rusko.
Ukrajinci se přeci jenom dostávají na Západ daleko více než Rusové a také duch doby dneška nepřeje diktátorskému, tedy Samuelskému principu vlády. Dnešní doba je pod vlivem Jupiterských sil, což jsou na rozdíl od sil Samuelských sil síly, které vynášejí do popředí jiné hodnoty. Hodnoty, které spadají pod vliv Samuela a které se snaží tak vehementně naplňovat Putin, jsou dnes již mimo hru. Podrobné pojednání o těchto principech, tedy o vlivu duchů času lze najít ve vynikajících filozoficko-vědeckých pracích asi největšího myslitele světa současnosti, pana E. Páleše. Bohužel v naší společnosti jsou tyto skvosty světového pokroku zcela neznámým pojmem. Ale zpět k Ukrajině.
Na Ukrajině je silné povědomí sounáležitosti a solidarity, tak typických znaků slovanského způsobu žití. Protože Ukrajina prošla peklem vlád v Kremlu i jiných vládců (Hitler), kteří tento hrdý lid považovali za nejen bezcenný, ale přímo za zdroj pro své choutky zvůle, tak tento lid velmi dobře dokáže vycítit to, na co my jsme už otupělí. Dokáže se semknout a v sobě samotném, tedy ve svém nitru vyvolat odpor k tomuto dění.
Proto vyšli lidé do ulic Kyjeva, Proto tam byly demonstrace, které v mnoha případech dosahovaly milionu účastníků, a proto zde také vzniklo to, co vzniklo – hnutí Majdanu. Za mnohdy téměř nelidských podmínek v mrazech -14 až -18 stupňů Celsia tito lidé vydrželi. Pro zhýčkané a mravně padlé lidi ze zemí na Západ od nich se takovéto jednání dá vysvětlit jen tak, že jsou řízeni a placeni USA a podobně. Tento zvrácený pohled padlých lidí je dán především jejich morálním propadem a tedy jejich snahou vidět svět dle svého zorného úhlu pohledu. Ten ale něco takového jako pravda, opravdovost, zákon a právo neobsahuje. Tito padlí lidé se tak řadí do jednoho šiku s Putinem a jeho viděním světa. Takže se nyní musíme také podívat na něho, jako na dalšího aktéra dění kolem Ukrajiny.
Putin pochází z dílny tajných služeb. Jde o vysoce inteligentního a zároveň zvráceného zločince, který ví přesně, co dělá a proč to dělá. Pokud bych měl přistoupit na myšlenku o vtělení Antikrista do lidského jedince, pak Putin by u mě byl kandidátem číslo jedna. K moci nad Ruskem se dostává až po pádu SSSR, ale myšlenka na jeho obnovu v něm zůstává. Dnešní dobu vyhodnotil, jako dobu, kdy by to bylo možné realizovat. Je jasné, že v původních hranicích, tedy hranicích SSSR, to už není reálné, ale jde tu přeci o moc a pár nevýznamných středoasijských republik snadno ve svých kalkulacích oželel. Navíc věděl, že i tak na něm budou závislé. To co bylo nutné provést, bylo opětné získání tří hlavních států. Byla to Ukrajina, Kazachstán a Bělorusko. Klíčovým státem je a byla Ukrajina. Bez Ukrajiny se to nedalo realizovat. Bělorusko má prakticky v kapse, Kazachstán se zdá být také připraven, ale Ukrajina se jevila jako problém. Situace mu zdánlivě nahrála do karet. Odpor proti nepopulárnímu Janukovičovi využil k tomu, aby se pokusil získat celou Ukrajinu. Nabídl, co mohl, aby přiměl opozici k tomu, aby mu vlastně vehnala Janukoviče do náruče. Jenomže se přepočítal. Janukovič samozřejmě velmi ochotně spolupracoval, ale ne opozice. Ta má s těmito praktikami velmi smutné zkušenosti ještě z dob komunizmu (hladomor mnoha milionů lidí na Ukrajině, transporty na Sibiř apod.) a proto chtěla a chce zajistit Ukrajinu tak, aby na svém "velkém" bratru, nebyla závislá. Spolupracovat pochopitelně ano, ale jako rovný s rovným. V tom okamžiku se z opozice stává dle Putina banda fašistů, kteří terorizují Rusy na Ukrajině. Jak velmi se to podobá terorizování Němců v pohraničí Čechy, jak tvrdil Hitler před Druhou světovou válkou. Putin začal chápat, že se přepočítal a že takto Ukrajinu nezíská. Když ne celou, tak aspoň její část. Začal podněcovat nepokoje na východě země a do Ukrajiny proudily davy "turistů", kteří v městech na východě se snažili vyvolat nepokoje. Naše naprosto neobjektivní zpravodajství, které tíhne k bulváru a senzacím, a svým zaměřením je vlastně takovým putinovským kanálem, v naší zemi vytvářelo a vytváří jen zmatek kolem skutečností, které jsou, a které se na Ukrajině dějí.
Putin vymyslel ďábelský plán. Obsadí Krym a zpoza Krymu, tedy z jeho východní části, kterou je spojen s pevninou (Ukrajinou) podnikne invazi na Ukrajinu. Z vojensko-strategického hlediska to totiž nemá chybu. Dostal by tak celou východní Ukrajinu a to vlastně bez jediného výstřelu. Ukrajinci stojí na hranicích, ale jeho vojska (ruská vojska) by přišla k hranicím z druhé strany, tedy z vnitrozemí. Tyto praktiky nejsou ve vojenství ničím novým. Obdobným manévrem pronikl Hitler do Francie (přes jižní Belgii) v roce 1940 a vlastně tak rozhodl ve svůj prospěch celou bitvu o Francii. Podobně jednali i Rusové v Bělorusku, kde prošli nechráněnou oblastí a zaskočili Němce tak, že to pro Němce byla naprostá katastrofa. Války nejsou o bitvách, ale jsou především o strategii.
No a teď se dostávám k oné zprávě z úvodu. Totiž o zprávě, která mluví o zaminování onoho východního spojení Krymu s pevninou (Ukrajinou). Z uvedené zprávy lze soudit, že Putin i tento svůj plán na obsazení Ukrajiny odepsal. Nebude zaminovávat předmostí, na kterém by naopak musel soustředit svá vojska. To, že tento plán odepsal je jasné. Otázkou je, kdo ho k tomu přiměl. Byl to dle mého názoru velmi rozsáhlý světový odpor, který mu jednoznačně dal najevo, že takto ne. Putin totiž nečelí vojenskému odporu, ale hospodářskému. Dnešní Rusko není státem, který by si mohl dělat, co chce. Svět má možnost mu zmrazit konta, obchod a vyloučit ho z celkového obchodního dění. Tvrzení, že může zavřít kohoutky s naftou a plynem je pravdivé, ale dneska by na tom dopadl špatně právě ten, kdo tyto kohoutky zavře. Evropa je dostatečně zásobená z Blízkého Východu a i z jiných zdrojů. Ano jistě, měla by problémy, ale jen problémy. Rusko by se tímto činem hospodářsky zcela zničilo a zkrachovalo. Dneska je Rusko závislé na tom, aby si Evropa plyn a naftu odebírala od něho. Putinovi je jasné (není to žádný hlupák), že po takovém kroku by se Evropa definitivně odvrátila od jeho zásobování a tím by byl nahraný.
Ano, Krym je ztracen. Ten Putin už nevrátí. Ale sen o novém SSSR je také v troskách.
Ano, někteří lidé se opět dostanou pod vládu uzurpátora. Tvrzení, že Rusové na Ukrajině chtějí k Rusku a že řešením je federalizace je ve světle zde uvedených fakt natolik nesmyslné tvrzení, že se tím ani nebudu zabývat. To skutečně mohou tvrdit lidé, kteří jsou neznalí věcí a o tom co je podstatou problému nemají ani tušení. Ano lidé na východě Ukrajiny mohou být (a někteří jsou) zblblí propagandou. Ale normální lidé a je jedno jestli Rusové, nebo Ukrajinci, pod Putina rozhodně nechtějí. Pod Putina chtějí tací, ve kterých je zlo, nenávist a nesnášenlivost a pochopitelně povýšenost, pýcha a nadutost. Proto mnozí lidé i tady u nás tohoto uzurpátora obdivují a nejraději by mu i sloužili.
Takže, kdo vyhrál na Ukrajině? Odvážím se tvrdit, že to byl právě ukrajinský lid.
Antonín Mareš
—————
