A Bůh promluvil.
Promluvil ústy malého dítěte, neboť v něm je nevinnost a upřímnost, která je předpokladem k tomu, aby z jakýchkoliv úst mohla znít jeho slova. Promluvil ke všem lidem světa ústy malé šestnáctileté Gréty Thunbergové a jeho slova zněla jako ohromující hlas. Toto sdělení bylo určeno naprosto všem, ale nejvíce jím byli zasaženi lidé, kteří jsou svou podstatou sobečtí, nelidští a de facto zločinní.
Jejich reakce byla příznačná.
Prudké odmítnutí toho, že toto děcko je usvědčuje ze zločinu. Že je usvědčuje z lhostejnosti k jiným, že jim ukazuje vlastně zrcadlo jejich pýchy, jejich nadutosti a jejich neschopnosti udělat cokoliv pro dobro lidí, a pro dobro jako takové.
Bůh promluvil ústy malého dítěte a dopad jeho hlasu byl zdrcující.
Ti, kteří chápou a rozumí této výzvě Boha, jsou zajedno s Grétou. Jsou těmi, kdo slyší tento hlas a rozumí mu a také tak jednají.
Gréta byla oceněna zvláštní Nobelovou cenou. Byla to skutečně Gréta? Ano byla, ale spíše bychom mohli říci, že to byl onen Boží hlas, onen apel, který z ní, skrze tuto Grétu, vychází.
Dle dávných proroctví, a i dle současných prognóz, ovládnou světové dění na této Zemi síly Ahrimana. Tedy síly, které si neberou servítky ve svém jednání, síly nedobroty a netolerance ke všemu a ke všem. Tyto síly dnes jsou zde a je třeba jejich vládu zlomit. Nelze to udělat bojem, který plodí jen další zlo, ale silou Srdce a silou Lásky jednoho k druhému. To je ta zbraň, které se tyto síly obávají, to je to, co je může navždy odstranit. Proto zde dochází, a bude docházet k apelům, které budou lidem vysílány skrze nevinná ústa dětí, či skrze moudrosti těch, kdo jsou vidoucí.
Bůh promluvil.
Buďme vděčni za jeho apel a snažme se, aby nevyzněl naprázdno.
Na závěr mi nezbývá říci nic jiného, nežli to, co říká na konci svých knih i jeden z největších vědců, ale i zasvěcenců, David R. Hawkins.
Buď Bohu sláva na výsostech.
Antonín Mareš
—————
